CLIL (Content and Language Integrated Learning, tj. obsahově a jazykově integrované učení) patří k významným kurikulárním trendům současného evropského školství a je jednou z možných strategií bilingvního vzdělávání. Za zrod metody novodobého CLILu lze považovat novinky ve finském kurikulu v polovině devadesátých let 20. století.*1 V českém jazykovém vzdělávání se používá několika synonymických výrazů: „třídy s výukou vybraných předmětů v cizím jazyce“, „třídy se specifickými formami rozšířené výuky cizího jazyka a výukou dalších vybraných předmětů v cizím jazyce“, „dvojjazyčné/bilingvní třídy nebo dvojjazyčné bilingvní sekce“*2 nebo poněkud užší pojem „angličtina napříč předměty“.
CLIL se stal pevnou součástí české jazykové politiky na základě dokumentu Evropské unie pod názvem Podpora jazykového vzdělávání a lingvistické rozmanitosti: Akční plán 2004 – 2006. Dokument předpokládá, že obsahově a jazykově integrované učení se bude podílet na cílech Unie v oblasti jazykového vzdělávání především tím, že žák si bude moci na hodině bezprostředně ověřit nově nabyté jazykové dovednosti a posílí tím tak své sebevědomí pro další studium jazyka.*3 Na základě tohoto dokumentu stanovilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zadání pro Výzkumný ústav pedagogický v Praze, aby byl vytvořen metodický materiál pro uplatnění metody výuky cizích jazyků „napříč předměty 1. stupně ZŠ“, a to zejména pro anglický jazyk.
Názornou ukázkou výuky CLIL v České republice může být integrace angličtiny a ICT, kde ICT je prostředkem k výuce jazyka, přičemž se žák neustále učí používat nově nabyté vědomosti ve fungování ICT. V ostatních případech se v ČR jedná spíše o bilingvní výuku, tj. výuku předmětů v cizím jazyce, kde hlavním cílem hodiny je učivo daného předmětu, a ne učivo jazyka. V takové výuce se předpokládá určitá jazyková úroveň žáka. V CLIL se učí žák jazyku a učivu předmětu zároveň, nepředpokládá se tedy určitá jazyková úroveň žáka tak jako v bilingvní výuce. V jazykové výuce učitel může stavět na učivu cizího jazyka probraného v CLIL.
Vzhledem k tomu, že CLIL je zcela novodobou a moderní metodou, zvláště v českém školství, je zcela nezbytné, aby byl vytvořen metodický materiál, který by byl dostatečně návodný a inspirující pro učitele, kteří se rozhodnou tuto metodu do své výuky zařadit. Dalším podstatným úkolem je systematická příprava učitelů na výuku CLIL, jež poněkud „pokulhává“ za rychlostí, kterou roste poptávka po CLILu ve výuce. V Rakousku a Německu se můžeme setkat s počáteční přípravou učitelů na výuku předmětů prostřednictvím cizího jazyka. V rámci rakouského vzdělávání učitelů existuje jazyková iniciativa pro 1. stupeň, kdy jsou všichni učitelé školeni pro výuku CLIL napříč předměty prvního ročníku. Na německých univerzitách v Brémách, Oldenburgu, Wuppertalu, Saarbrückenu atd. je bohatá nabídka kurzů pro bilingvní výuku. Univerzita v britském Nottinghamu nabízí jediný vzdělávací kurz svého druhu pro studenty, jak vyučovat historii, zeměpis a přírodní vědy prostřednictvím cizích jazyků. V Bulharsku, České republice, Maďarsku a Slovinsku vedou bilingvní výuku buď rodilí mluvčí, nebo učitelé, kteří studovali cizí jazyk a další obor. Bilingvní vzdělávání učitelů v cizích jazycích pro 1. stupeň se nabízí v angličtině na Maltě a ve Finsku, v angličtině a ve francouzštině v Německu a dále v angličtině a dánštině na Islandu.
CLIL plně integruje výuku učiva jak daného předmětu, tak i cizího jazyka, ve většině případů angličtiny. CLIL má výrazný interdisciplinární charakter, kdy dochází k propojení jazykové výuky a vyučovaného předmětu. Jazyk je prostředkem pro výuku vzdělávacího obsahu a ten se naopak stává zdrojem pro výuku jazyků. I když strategie CLIL klade relativně vysoké nároky na vyučující, kteří musejí zvládat vedle učiva daného předmětu nejen jazyk, v kterém výuka probíhá, ale i praktické řešení problémů, vyjednávání, diskuse, v podstatě vedení celé hodiny v cizím jazyce, není vyžadována aprobace pro cizí jazyk.
Mezi nesporné výhody CLILu patří přirozené prostředí pro výuku a rozvoj cizího jazyka. Žáci jsou lépe motivováni a jsou zároveň účastni bezprostředního použití jazyka.
Na základě různých šetření je možné konstatovat, že výuka, v níž je zapojeno jak učivo odborného předmětu, tak i cizí jazyk, vede k velice dobrým znalostem studenta v předmětu a i v cizím jazyce.*4
Z metodologického hlediska je zásadní rozdíl mezi jazykovým vyučováním a vyučováním odborných předmětů v cizím jazyce. Jazykové vyučování je v převážné míře zaměřeno na procvičování čtyř dovedností (čtení, poslech, mluvení a psaní). Ve vyučování odborného předmětu jsou tyto čtyři dovednosti prostředkem k tomu, jak získat nové informace a jak demonstrovat pochopení vyučovaného předmětu. Právě tato dovednost, jednat v cizím jazyce v různých situacích, může být považována za největší výhodu CLILu především pro budoucí povolání žáků. Výuka s CLIL vychází z učiva jednotlivých předmětů, proto učitel nemusí vymýšlet konkrétní téma hodiny.*5
CLIL je zpravidla vyučován třídními učiteli na 1. stupni a na 2. stupni ZŠ a SŠ zpravidla oborovými učiteli, kteří ovládají jazyk ve větší či menší míře. V některých evropských zemích v rámci výuky jazyka školy zařazují CLIL v průměru 3 až 4 hodiny týdně, nebo dokonce tvoří 80 % a více týdenního rozvrhu. Většina učitelů, kteří na svých hodinách využívají strategie CLIL, není pro tento typ výuky zatím proškolena. Pro oborové učitele, kteří vyučují své předměty v cizím jazyce, je naprosto nutné se seznámit s jazykově podpůrnou metodologií.*6
Tato příručka s konkrétními příspěvky k metodologii výuky CLIL chce přispět k systematické tvorbě materiálů pro tuto výukovou strategii, která odpovídá nárokům moderního cizojazyčného vyučování. Hlavním účelem výuky cizího jazyka v tomto případě je komunikace. Hodina jednoho vyučovaného předmětu umožní nenásilné osvojování cizího jazyka. Žáci použijí cizí jazyk v naprosto přirozeném prostředí, a ne v uměle vykonstruovaných situacích, tak jak se děje na hodinách cizího jazyka. Žáci se neučí jazykovým znalostem, které možná někdy později použijí, nýbrž znalostem, které použijí bezprostředně.
*1 Graddol, David: English Next, British Council 2006.
*2 Content and Language Integrated Learning (CLIL) at School in Europe, Eurydice, Brussels 2006, s. 64.
*3 Podpora jazykového vzdělávání a jazykové rozmanitosti, Akční plán 2004 – 2006, NA Sokrates, Praha 2004.
*4 Clegg, John: Primary foreign language development as cross-curricular education, www.britishcouncil.de/pdf/2003_conference.pdf
*5 Deller, Sheelagh a Price, Christiane: Teaching Other Subjects Through English, Oxford 2007.
*6 Clegg, John: Primary foreign language development as cross-curricular education, www.britishcouncil.de/pdf/2003_conference.pdf